Nové odrůdy rostlin a digitalizace jsou klíčem k tomu, aby se spolkový ministr zemědělství Klöckner dohodl na zabezpečení celosvětové potravinové bezpečnosti a přírodních zdrojů. Zdůrazňuje svou otevřenost vůči novým technologiím. Německý ministr pro rozvoj Müller mezitím opět požaduje certifikaci dovozů sóji.
Ministr zemědělství Klöckner popisuje zemědělskou politiku v globálním kontextu jako bezpečnostní politiku. (Zdroj: Kerstin Müller)
Spolková ministryně zemědělství Julia Klöcknerová vedla kampaň za otevřenost technologií v šlechtění rostlin, aniž by přímo do úst vložila slova „nové chovatelské techniky“, „CrisPRCas“ nebo „nové genetické inženýrství“. „Pojďme otevřeně diskutovat o tom, které nové odrůdy rostlin nám mohou pomoci,“ vyzval Klöckner v úterý v Berlíně návštěvníky Světové potravinové úmluvy v Tagesspiegelu. Potenciál „nových plemen“ by neměl být vyloučen, Klöckner pokračoval. Jako ministryně zemědělství chce podporovat otevřenost vůči novým technologiím v zemědělství. "Potřebujeme rostliny odolné vůči klimatu, abychom měli bezpečnost plodin," pokračuje Klöckner.
Klöckner zahrnuje pesticidy
Použití pesticidů Klöckner bylo popsáno jako nezbytné. "Budeme potřebovat pesticidy, otázkou je, kolik a v jaké aplikaci," řekla. Klöckner netajil skutečností, že musí dojít ke změnám v ochraně plodin. „Jak se nám podaří použít méně pesticidů, zajistit úrodu a chránit klima?“ Zeptala se.
Kromě toho, že je společnost otevřená technologii, považuje Klöckner digitalizaci za klíč k zásobování rostoucí světové populace. Podle jejich názoru tyto menší struktury nabízejí příležitosti. "Digitalizace hraje důležitou roli v boji proti hladu," řekl Klöckner. Jako západní průmyslový stát má Německo odpovědnost za vývoj technologií a jejich přenos.
Chování spotřebitele je rozhodující
Spotřebitelé chtějí Klöcknera vzít také do závazku. „Z dlouhodobého hlediska se nenabízí nic, co by se nekoupilo,“ řekla. To je důvod, proč jsou spotřebitelé také schopni vyvolat změnu svým spotřebním chováním, Klöckner pokračuje.
Hlad trpí kolem 821 milionů lidí na celém světě, citoval Klöckner. Od roku 2016 se počet hladovějících lidí opět zvyšuje. „To ukazuje, že musíme tuto otázku znovu a znovu zařadit na pořad jednání,“ trvala na svém. Zemědělská politika jim přiděluje důležitou roli v boji proti hladu. "Hladový žaludek nemůže najít mír, a proto je zemědělská politika také bezpečnostní politikou," řekl Klöckner.
Müller opět požaduje certifikaci sóji
Německý ministr pro rozvoj Gerd Müller předtím pozval přibližně 700 hostů z politiky, nevládních organizací, obchodu a vědy k akci. "Nemáme žádný kognitivní problém, postačí popis problémů - nyní je čas jednat," řekl. S ohledem na změnu klimatu, stále menší výměru a nedostatek vody je toho příliš málo, Müller pokračoval. Požadoval, aby odlesňování deštných pralesů skončilo a že v budoucnu by EU měla dovážet pouze certifikované sójové boby. Současně je třeba vzít v úvahu potravinovou suverenitu rozvojových zemí. K tomu je nezbytné otevření evropských trhů, spravedlivé dodavatelské řetězce a udržitelná spotřeba v průmyslových zemích, Müller pokračoval.