https://cpz.czu.cz/cs/r-13355-aktualni-aktuality/hloubkove-kypreni.html
V rámci výzkumných aktivit CPZ pro zemědělskou praxi byla ověřována efektivní hloubka hloubkového kypření z hlediska odstranění zhutnění půdy a podpory infiltrace vody do půdy. Polní experimenty probíhaly v zemědělském podniku AGRA Řisuty. Podnik dlouhodobě uplatňuje bezorebné zpracování půdy. Hloubka kypření při základním zpravování půdy nepřesahuje 0,15 m. V důsledku mělčího zpracování půdy a vlivu předseťové přípravy dochází ke zvyšování vzniku rizika zhutnění půdy ve svrchních vrstvách ornice. Předchozí analýzy půdních podmínek ukázaly, že problémy s výrazným utužením až zhutněním půdy se vyskytují již ve vrstvě půdy 0,12 – 0,25 m. V rámci historické zátěže některých pozemků lze ještě v hloubce pod 0,3 m nalézt další nepropustnou vrstvu půdy.
Subjekt disponuje hloubkovým kypřičem Krtek firmy Farmet (Obr. 1). Tento stroj byl použit pro provedení srovnávacích analýz. V rámci polních experimentů, které probíhaly na dvou odlišných lokalitách (Jedomělice a Řisuty), byl sledován vliv hloubky kypření (0,3; 0,4 a 0,6 m) na infiltraci vody do půdy a na stav povrchu půdy a půdního profilu po kypření. Lokalita Jedomělice se vyznačuje výskytem těžkých půd, Řisuty naopak půd středních až lehčích.
Obr. 1: Hloubkové kypření kypřičem Krtek.
Hodnocení vlivu kypření na změny parametrů půdního profilu probíhalo metodou modré infiltrace. Dávka obarvené vody odpovídala srážce 40 mm. Z důvodu stanovení okamžitého efektu kypření a vlivu pracovních nástrojů na půdy bylo zalití modrou barvou provedeno 2 hodiny po zpracování půdy. Po 24 h bylo provedeno odkrytí a nafocení půdních profilů (Obr. 2). V rámci každé pracovní hloubky byly hodnoceny 4 průřezy půdních profilů do hloubky 0,6 m.
Obr. 2: Odkrytí a analýza půdních profilů.
Provedení kypření jednoznačně přispělo ke zvýšení infiltrační schopnosti vody do půdy. Kypření do hloubky 0,3 m zvyšovalo infiltraci v místě trajektorie pracovního nástroje (Obr. 3 a 4). V důsledku vyššího vynášecího efektu mělčeji zahloubených radlic však docházelo k menšímu popraskání půdy mezi trajektoriemi radlic. Vyšší pracovní rychlost zajišťovala dobré zahrnutí rýh po slupicích zeminou a povrch pozemku byl bez přítomnosti nerovností.
Z hlediska velmi dobrého vlivu na infiltraci, včetně ještě optimálního využití tahové síly traktoru, lze za vhodnou považovat pracovní hloubku 0,4 m. Na částech pozemku, kde byla přítomna značně zhutněná půda nad hloubkou kypření, však docházelo ke zvedání celé této vrstvy a k výrazné tvorbě hrubých půdních bloků, které zůstávaly kompaktní a v půdním profilu vznikaly velké trhliny. Jednalo se samozřejmě o souvratě, ale i o místa pravidelně zatěžovaná přejezdy ve směru pracovních jízd. Na těchto místech se jako efektivnější ukazovalo kypření přímo této vrstvy, nebo hlouběji pod ní. To poukazuje na skutečnost, že i hloubkové kypření musí být prováděno variabilně. Musí respektovat nejen hloubku ornice, ale i hloubku zhutnění a mocnost zhutnělé vrstvy. Zejména u systému pravidelných jízd po pozemku je nutné změně hloubky hloubkového kypření věnovat patřičnou pozornost.
Při kypření na hloubku 0,6 m byl zaznamenán intenzivní vliv na zvýšení infiltrace (Obr. 3 a 4). Problémem však začal být tahový výkon traktoru, který nestačil. V této hloubce již docházelo k tvorbě tzv. drenážních rýh, tedy otevřeného tunelu za pracovní radlicí.
Obr. 3: Infiltrace vody do půdy stanovená metodou modré infiltrace na těžké půdě.
Obr.4: Infiltrace vody do půdy stanovená metodou modré infiltrace na středních půdách.
Výsledky byly získány v rámci operace 16.1.1 Podpora operačních skupin a projektů EIP Programu rozvoje venkova na programové období 2014–2020. Práce vznikla v rámci projektu EIP 16/003/1611a/120/000095 s názvem Implementace nových a inovovaných technologií precizního zemědělství do pěstebních systémů, jehož poskytovatelem je MZe ČR.
Zpracovali: Václav Brant a Petr Zábranský
Centrum precizního zemědělství, ČZU v Praze